Novými pravidly pro bankovní dohled přispějeme k oživení ekonomiky

Hybnou silou oživení hospodářského růstu a prosperity po celém světě je mezinárodní obchod. Většina obchodních transakcí je financována komerčními bankami. Proto ICC vítá nejnovější změnu regulačního rámce komerčních bank jako konstruktivní krok k zajištění rovnováhy mezi obezřetnou regulací, adekvátním přístupem k financování obchodní činnosti a udržitelným oživením tzv. "reálné ekonomiky".

Basilejský výbor pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision, BCBS) uznal 12. ledna t. r. důležitost financování obchodu pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst a přijal reformou sady opatření určených k regulaci bankovního sektoru, tzv. Basel III., která přináší příznivější přístup k produktům trade finance v relaci na stanovení nového ukazatele, tzv. pákového efektu (leverage ratio).

Pro účely stanovení tohoto ukazatele, který má vliv na stanovení celkového kapitálu banky v relaci na její rozvahová a podrozvahová aktiva, budou závazky bank z vystavených či potvrzených dokumentárních akreditivů, splatných do jednoho roku, přepočítávány koeficientem 20 localhost nebo 50 localhost, podle toho, zda kryjí dodávku zboží. Neplatební bankovní záruky, například záruky za dobré provedení kontraktu, budou přepočítávány koeficientem 50 localhost. Původní pravidla Basel III předpokládala pro pákový efekt použití koeficientu 100 localhost.

Rozhodnutí Basilejského výboru pro bankovní dohled jsou aplikována centrálními bankami na celém světě, mají proto velký význam pro činnost komerčních bank.

Tyto změny mohou být dobrou zprávou pro banky poskytující služby trade finance, a jejich klienty, tj. vývozce a dovozce zboží, ale i další uživatele těchto produktů (např. bankovních záruk). Společné úsilí ICC, významných rozvojových bank (IFC, EBRD, ADB), komerčních bank a dalších organizací vedlo k vytvoření registru, za jehož pomocí bylo možné demonstrovat regulátorům, že produkty trade finance jsou velice bezpečné, tj. ke ztrátám dochází v minimální míře.

Prof. Michal MEJSTŘÍK, předseda ICC ČR, ke změně obsahu Basel III uvádí: „Naše kolektivní snaha demonstrovat, že financování obchodu představuje skutečně nízké riziko a prudérní přístup k regulaci bankovního trhu neprospívá financování mezinárodního obchodu, se vyplatila. Tato novela je pozitivním výsledkem pro dnešní globální ekonomiku, a zejména rozvojové země, pro které je dostupnost financování obchodu základem hospodářského růstu.“

Ing. Jana ŠVÁBENSKÁ, výkonná ředitelka pro Transakční a platební služby, Komerční banka, a.s., a předsedkyně bankovní komise ICC ČR, k tomu dodává: „Úpravy rámce Basel III představují pozitivní krok v oblasti regulace produktů trade finance, které hrají klíčovou roli ve financování a zajišťování rizik v zahraničním obchodě.“

Globální ekonomika vykazuje známky oživení, Světová banka očekává zrychlení globálního růstu z 2,4 localhost v roce 2013 na 3,2 localhost v roce 2014. Zatímco rozvojové trhy porostou zřejmě pomalejším tempem, očekává se růst spotřebitelské poptávky a investiční činnosti v rozvinutých zemích, což vytvoří impuls k růstu exportních aktivit rozvíjejících se trhů. Růst založený na obchodu bude základní součástí celkového hospodářského oživení. Prognózy naznačují, že globální obchod poroste o 4,6 localhost v roce 2014 a o 5,1 localhost v roce 2015.

Přestože je význam růstu obchodu uznáván na nejvyšších úrovních veřejné správy, mezinárodními institucemi i podniky, podrobnější analýzy průmyslu naznačují, že existuje významná mezera ve financování globálního obchodu: „Odhaduje se, že tato mezera může být ve výši až 2 bilióny USD. To znamená, že je zde potenciál pro významný další růst založený na obchodu, ovšem za předpokladu, že bude k dispozici požadovaná podpora financování tohoto obchodu. Dosažení rovnováhy mezi obezřetnými regulačními požadavky a dostupností likvidity a snižováním rizik v podpoře mezinárodního obchodu je v zájmu každého z nás,“ dodává k aktuálním výzvám vývoje v oblasti trade finance prof. Michal MEJSTŘÍK.


Background:
Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce - ICC) byla založena v roce 1919, sídlí v Paříži. Dnes reprezentuje tisíce společností a asociací z více než 120 zemí. Prostřednictvím národních výborů ICC podnikatelé přenášejí své zájmy, stanoviska a názory na představitele nejvyšších orgánů, institucí a vlád všech zemí, včetně OSN, EU, WTO, OECD a G20, u kterých má ICC poradní status na nejvyšší úrovni. ICC má neotřesitelnou autoritu k vytváření pravidel, podle kterých se provádí mezinárodní obchod. Přestože jsou tato pravidla dobrovolná (nemají povahu zákonů), jsou používána v každodenním styku a stala se tak neoddělitelným stavebním pilířem mezinárodního obchodu.

Basilejský výbor pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision, BCBS) působí při Bance pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements, BIS). Byl vytvořen v roce 1974 centrálními bankami zemí skupiny G10 jako reakce na stále se opakující finanční krize druhé poloviny 20. století. Výbor vytváří standardy a doporučení pro bankovní dohled, mezi nejznámější patří např. Mezinárodní standardy pravidel kapitálové přiměřenosti (International Standards on Capital Adequacy), Basilejské základní principy efektivního bankovního dohledu (Core Principles for Effective Banking Supervision). Kromě toho se výbor zaměřuje na zlepšení spolupráce a pravidelné výměny informací v oblasti bankovního dohledu.

Opatření BASEL III. jsou v České republice zapracovávána do příslušných opatření České národní banky. Jejich cílem je zlepšit odolnost obchodních bank v krizových situacích prostřednictvím požadavků na kapitálovou přiměřenost a na kvalitativní prvky řízení bank. Bankovní systém se tak má stát absorbérem finančních „šoků“ a nikoli jejich přenašečem. BASEL III upravuje zejména: kapitál bank a ukazatel jejich kapitálové přiměřenosti (neboli vztah kapitálu banky a jejích tzv. rizikově vážených aktiv), procykličnost (snaží se o její zmírnění), pákový poměr (leverage ratio). Kromě toho BASEL III působí na posílení likvidity obchodních bank.